Kdo píše recepty, poukazy, pracovní neschopnosti, sanitky?

Příslušný ošetřující lékař, který se stará o příslušnou diagnózu nebo daný zdravotní stav. V ordinaci praktického lékaře je to praktik, v ordinaci lékaře specialisty je to specialista, v ordinaci nemocniční je to nemocniční lékař, v ordinaci stomatologické je to stomatolog, v lázních je to lázeňský lékař, atd. Uvádí to například Zákon č. 134/1998 Sb. (Seznam zdravotních výkonů, Vyhláška Ministerstva zdravotnictví).

Obsah a rozsah výkonu při vyšetření lékařem: Doplnění anamnézy od posledního vyšetření. Fyzikální vyšetření se zaměřením na postižený orgán. Návrh na kontrolní laboratorní a pomocná vyšetření a jejich zhodnocení. Zhodnocení výsledků léčebného postupu a jeho úprava dle stavu. Závěr diagnostický /ev. posudkový/. Informace nemocného o dalším plánovaném postupu. Zápis do dokumentace na pracovišti.

Administrativní činnost související s výkonem lékaře specialisty: Vystavení zprávy pro praktického lékaře, potřebných receptů, poukazů, žádanek, vystavení pracovní neschopnosti či ošetřování člena rodiny, vypsání povinných hlášení, určení ev. data další návštěvy, rozhodnutí o případné nezbytné zdravotnické dopravě pacienta a vystavení poukazu na ni.

Příklad: Pacient má ortopedickou diagnózu, je po ortopedické operaci, zve si ho ortoped, na ortopedickou kontrolu, do ortopedické ordinace. Poukaz na sanitku nebo pracovní neschopnost (pokud je indikována) tedy napíše... ortoped.

Vystavení a vedení pracovní neschopnosti (PN)

Dle oficiálních guidelines odborných lékařských společností, dle aktuálního platného zákona (č.187/2006, Zákon o nemocenském pojištění), dle dalších zákonných předpisů (např. vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., č. 563/2020 Sb.), dle jednoznačného vyjádření všech právníků věnujících se zdravotnickému právu, v neposlední řadě i zcela logicky, je stran pracovní neschopnosti (PN) dáno:

► Pokud je PN indikována a lékař dotyčného pacienta s danou diagnózou léčí, je tedy ošetřujícím lékařem pro daný stav nebo diagnózu, potom má tento lékař / zdravotnické zařízení povinnost u pacienta PN vystavit, vést a ukončit (PN je součást léčby u příslušného lékaře / zdravotnického zařízení).

► Odborně ani právně proto nelze postupovat tak, že pacient je někde léčen, ale pro PN (nebo pro „lístek na peníze“) odeslán k jinému lékaři (k praktickému lékaři).

► PN nevystavuje a nevede pouze lékař záchranky, LSPP a paraklinických oborů (zobrazovací metody, laboratoř, apod.), všichni ostatní ano.

► Praktický lékař je oprávněn posuzování pracovní neschopnosti vykonávat pouze v rozsahu své odbornosti nepřesahující jeho odborné kompetence a znalosti. Pokud tak neučiní a bude vést takovou PN, může být sankcionován pokutou až 50.000 Kč. (Tedy stejnou částkou, jakou může být sankcionován specialista, který naopak PN vystavit a vést odmítne, přestože je ošetřujícím lékařem příslušného stavu nebo diagnózy).

► Pokud léčení u specialisty skončilo a stav je stabilizován nebo již další kontroly specialistou nejsou potřeba, ale ještě je vhodné doléčení pacienta včetně trvání PN, potom může specialista předat pacienta včetně PN k registrujícímu praktickému lékaři. To ale musí být vždy jasně uvedeno v příslušné zprávě od specialisty.

...

Konkrétní příklady z každodenní praxe

Neustále, někdy i vícekrát za den (od různých i od stejných), čelíme různým takovým žádostem a nátlaku pacientů. Konkrétní dokola opakující se zkušenosti:

- Pacient řešený s úrazem na traumatologii (chirurgii, ortopedii) nebo třeba po komplikovanější extrakci zubů u stomatologa, je přes celé město (nebo z druhého konce republiky... to je to samé) odeslán pro neschopenku k praktikovi, místo aby mu byla vystavena na místě (otázka pár kliknutí v ordinačním programu). To je špatně nejen odborně a nejen legislativně, ale dost nešetrné a neohleduplné i vůči pacientovi samotnému.

- Pacient někde řešený a má tam naplánovány kontroly, žádá převzetí neschopenky, povolit vycházky, ukončit neschopenku, atd. - samozřejmě od praktika, který ale naprosto nemá odbornost toto posoudit, zvláště ještě pokud o neschopence a doporučení k tomuto není (typicky) ve zprávě ani slovo. Pokud praktik tomuto vyhoví, přebírá nesmyslně zodpovědnost za něco, co vůbec neměl a nesměl řešit. U případného soudu se pak takový "poslušný" praktik nebude mít vůbec jak obhájit. (Pokud odmítne, obhájí si to naopak vždy).

- Pacient čerstvě po operaci, žádá neschopenku po praktikovi. Ne, praktik opravdu není chirurg a neprovádí pooperační kontrolu...

- Co řekne specialista nebo sestra specialisty - "to vám vystaví u praktika" - neznamená vždy automaticky, že je pravda. Praktický lékař NENÍ pomocná administrativní síla specialisty nebo jeho sestry.

- "Pan doktor vzkazuje, že nikdy žádnou neschopenku nikomu nevystavoval, tak to nebude dělat ani teď"... (Hmm, pan doktor přiznává, že soustavně porušuje zákony a z vysoka kašle jak na pacienty, tak na kolegy). "Za tyhle věci je placený praktik, ne já"... (PN je součást léčby a součást výkonu, který specialista vykazuje pojišťovnám, takže za to úhradu má. Praktik za vystavení PN dostane 6 Kč). "Nemám oprávnění vystavit neschopenku / můj program to neumí / nemám na to formuláře"... (To jsou výmluvy a lži. Každý lékař má oprávnění k vystavení a vedení PN a každý program to umí v elektronické formě). Zcela absurdní je to, když si pacient nestěžuje na takového lékaře, ale na praktika. Praktik vždy tento spor vyhraje, ale je to zdržující od práce, demotivující a nesmyslné, že se vůbec toto děje.

- O neschopence rozhoduje a vede ji příslušný ošetřující lékař, ne sám pacient dle své libovůle. Pokud specialista rozhodl, že stav, který on u pacienta řeší, nepatří do stavu pracovní neschopnosti, potom nemá od pacienta smysl dožadovat se u praktika, ať tu neschopenku tedy vystaví on. 

...

Specialista žádá vyšetření, ale nemá smlouvu s pojišťovnou a posílá pacienta k praktikovi, aby ten místo něj vystavil žádanku "na pojišťovnu" a pacient to nemusel platit

Vyjádření VZP k tomuto:

Pojištěnci si pro všechny druhy zdravotní péče mohou vybrat nesmluvního poskytovatele zdravotních služeb. Tím se však vzdávají práva na úhradu péče z veřejného zdravotního pojištění a hradí si sami ze svých prostředků veškerou zdravotní péči poskytnutou a předepsanou tímto nesmluvním poskytovatelem zdravotních služeb, včetně léků a doprovodných vyšetření.

...